Herbář

/Herbář
Herbář2019-09-20T12:01:23+02:00

Aronie, také zvaná černý jeřáb, zahrnuje tři druhy opadavých keřů z čeledě růžovité. Je vzdáleně příbuzná hrušni a jeřábům. Jejich jedlé černé plody jsou ceněny pro vysoký obsah vitamínů a tříslovin. Název chokeberry v angličtině pochází ze svíravé chuti plodů, které v USA a v Anglii nejsou pojídány syrové, ale například v džemech. Také zpomaluje stárnutí.

Původní na východě Severní Ameriky, nejčastěji roste ve vlhkých lesích. V Evropě se začala pěstovat v roce 1700. Pěstovat aronii začal kolem roku 1910 ruský biolog a pěstitel ovoce Ivan Mičurin zároveň s dalšími drobnými druhy ovoce, jako například jeřáby.

Strom nebo keř. Stromy rychle stárnou. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné s vroubkovanými okraji. Na podzim listy září červenými a oranžovými odstíny. Květy jsou malé, s 5 okvětními a 5 kališními lístky, složené v chocholičnatém květenství. Plodem je malá malvice se svíravou tříslovitou příchutí. Plody jsou pojídány ptáky, s jejichž trusem jsou roznášeny na velké vzdálenosti.

  • Původní obyvatelé Severní Ameriky (Indiáni) aronie používali k výrobě potravin.
  • Aronie je používána také jako ozdobný keř v zahradách. Jsou přirozeným podrostem a keřem na okrajích lesa.
  • Nejvíce kultivarů bylo vypěstováno pro zahradní výsadby, včetně A. arbutifolia ‘Brilliant’, oblíbené pro nápadné podzimní zbarvení listů. A. melanocarpa ‘Viking’ a ‘Nero’, byly vyšlechtěny pro větší ovoce vhodné na výrobu džemů. Šťáva z plodů má svíravou chuť, s vysokým obsahem vitaminu C a antioxidantů. Plodů lze použít k výrobě vína nebo marmelád.
  • Aronie se používá i na výrobu příchutí nebo potravinářských barviv do nápojů nebo jogurtů, například místo (košenilová červeň A).
  • Plody aronie temnoplodce černoplodého jsou zpracovávány na výrobu vína, které podle výrobců špatně kvasí.
  • Plody lze také použít při přípravě pokrmů jako náhradu drobného ovoce, např. borůvek.
  • Rostoucí zájem spotřebitelů o zvýšení příjmu potravinových doplňků a antioxidačními schopnostmi z rostlinných zdrojů, jako jsou barevné plody stromů či citrusových plodů, zeleniny, obilovin, a koření naznačuje potenciální hodnotu aronie.

Aronie jako bohatý zdroj antioxidantů může být prospěšný ke snížení rizika onemocnění způsobeného oxidačním stresem. Mezi případy, kde se podle hodnocení předběžných výsledků ukazují výhody antokyanů v aroniích je například kolorektální karcinom (Lala et al. 2006) a kardiovaskulární choroby (Bell & Gochenaur 2006) , chronické záněty (Han et al. 2005), žaludeční poruchy (peptický vřed) (Valcheva-Kuzmanova et al. 2005), zánět oka (uveitis) (Ohgami et al. 2005) a jaterní selhání( Valcheva-Kuzmanova et al. 2004). Při měření antioxidační síly (kapacity absorpce kyslíkových radikálů) vykazuje aronie jednu z nejvyšších dosud zaznamenaných hodnot.

Plody arónie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při ateroskleróze. Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce – obsahují totiž přírodní sorbit, sladidlo vhodné i pro diabetiky. Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonooidů, rutinu pro pevné cévy, který se z plodů i extrahuje pro výrobu léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, nezbytných pro pevné zdraví a vitalitu.

U nás můžete tuto velmi užitečnou rostlinku najít hned v několika výrobcích:

  1. Aroniový sirup
  2. Aroniový džem
  3. Aroniový likér

Bedrník anýz (Pimpinella anisum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovité (Apiaceae) pocházející ze Středozemí a Malé Asie. Dnes se pěstuje na Balkáně, Španělsku, Indii, Turecku, Mexiku, ve středomořských státech. Je koření i lék používaný už ve starověku.

Jednoletá bylina s vřetenovitým oddenkem a s jemně rýhovanou, přímou, nahoře větvenou, až 50 cm vysokou lodyhou a listy trojího druhu. Spodní jsou jednoduché, srdčitě okrouhlé a zastřihované zubaté, prostřední jsou jednoduše zpeřené a horní trojčetně přenosečné. Všechny listy mají velké pochvy. Bílé květy jsou uspořádané v okolíky se 7-15 paprsky. Plod je štětinatě brvitý. Všechny části rostliny aromaticky voní. Kvete od června do května.

Pro léčebné využití i jako koření se používá plod – dvounažka zelenošedé, šedožluté či šedohnědé barvy. Sbírá se v srpnu až září, plody se nechají dozrát, suší se v tenkých vrstvách. Při sběru v terénu je možnost záměny s jedovatými plody bolehlavu.

Zralý anýz aromaticky voní a má kořenitou nasládlou chuť. Vůni dodává silice, ve které je hlavní složkou anetol. V léčebném využití se využívá hlavně nálev, méně již čistá silice, v případech předávkování silicí může dojít k otoku mozku a plic.

Anýz je výborným prostředkem podporujícím vykašlávání. Žvýkání semen anýzu zabraňuje páchnutí z úst. V trávícím traktu působí spasmolyticky. Jeho použití je vhodné i v pediatrii. Podporuje tvorbu mateřského mléka, do nějž se jeho účinky také přenáší. Zvyšuje tvorbu žluče, urychluje trávení, omezuje plynatost. Působí proti střevním katarům, křečím trávicího traktu.

Jeho použití je mnohostranné. Dává se do pečiva, do chleba, při nakládání červené řepy, červeného zelí. Hodí se i do jablečného a hruškového kompotu. Špetka anýzu je vhodná k žampionům, k rybám. Je součástí mnoha kořenitých směsí. V indické a čínské kuchyni je častý v masitých pokrmech. Vyrábějí se z něj likéry, je součástí léčivých čajů při nadýmání a odstraňuje z pokrmů nepříjemné pachy a aromatizuje je.

Kořeny této rostliny poskytují dobré služby na jaře a na podzim, tj. v době největšího nebezpečí nachlazení. Podporují vylučování a měly by být vždy po ruce při katarech dýchacích cest, a hrtanu. Současně řídí sekreci žaludku. Mohou se používat jako čaj, nebo se připraví extrakt z jednoho dílu kořenů a pěti dílů koňaku: třikrát denně se 20 až 40 kapek tohoto extraktu užívá na kostce cukru.

Borovice lesní vždy zelený, až 40 m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Borka brázditá, v horní části kmene červenooranžová, v dolní části šedavá. Jehlice po 2, tuhé, špičaté, do 8 cm dlouhé a do 2 mm široké, opadávají po 2 až 3 letech. Samčí šištice nahloučeny na konci mladých letorostů, vejcovité, 4 až 8 mm dlouhé, světle žluté, samičí po 1 až 2, vzpřímené, 5 až 6 mm dlouhé, růžové, tmavě červené nebo fialové. Šišky na krátkých stopkách, na podzim se stáčejí směrem dolů, zprvu zelené, za zralosti dřevnatějící, semena dozrávají na jaře 3. roku, kdy se šiška otvírá a po vysemenění vcelku opadává, kterýžto cyklus se opakuje každých 3 až 5 let. Strom začíná kvést ve stáří 15 až 70 let dle stanoviště (nejdříve kvetou samostatně rostoucí stromy)..

Sbírají se zejména pupeny (Turio pini) a to v dubnu ještě před rozvinutím. Obsahují silici (a v ní terpeny pinen, felandren, limonen, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cymen, bornylacetát aj.) a dále pryskyřici, třísloviny, hořčiny, aromatické kyseliny, vitamín C a další látky.

Působení pupenů je protizánětlivé, usnadňuje odkašlávání, při zevním použití zvyšuje prokrvení pokožky. Vnitřně ji lze použít např. při bronchiálním astmatu na podporu odhleňování nebo při nachlazení či jiných chorobách dýchacích cest, zevně aplikovaná se osvědčila při revmatismu a různých kožních vyrážkách. Stimuluje revitalizaci tkáně, kostí i chrupavek. Vhodně působí při sníženém obsahu kloubního mazu a vápníku v kostech. Obsahuje cenné minerální látky.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) je léčivá rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice, která je známá pod lidovým názvem borůvka, její souvislý porost také jako borůvčí. Její modrý plod (bobule) stejného názvu má výraznou chuť a schopnost barvit do modra. Je zdrojem antioxidantů, které mohou mj. působit příznivě v prevenci rakoviny.

Borůvka je hustě rozvětvený, ale spíše nízký keřík (50 cm) s opadavými listy. Vejčitě okrouhlé listy jsou na lodyzeuspořádány střídavě, jsou lysé (bez trichomů) s krátkými řapíky. Naopak květy jsou výrazně stopkaté, objevují se již od dubna do června. Mají světle zelenou korunu (v rostlinné říši poměrně neobvyklá barva) a zakrnělý kalich. Plodem brusnice borůvky jsou borůvky, černomodré bobule, v nichž nalezneme při podrobnějším zkoumání mnoho drobných semen. Dozrávají až od června do září, ale ve vyšších polohách vždy později.

Borůvky, modré plody brusnice borůvky malé asi jako hrášek je možno jíst samotné či je naložit nebo z nich udělat dort, knedlíky, buchty, koláč atd. Jsou sladké a silně barví na tmavě modro až fialovo, tedy jsou i kvalitním přírodním barvivem. Rovněž znatelně zpevňují stolici: po jejich požití je dobře tvarovaná, tvrdá a tmavá – zelenohnědá. Senzorickou hodnotou a obsahem cenných živin včetně zdraví prospěšných látek se řadí k našemu nejcennějšímu ovoci.

Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. V listech jsou obsaženy ve významném množství třísloviny, takže se hodí na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmových onemocněních, žaludečních obtížích, ale (na rozdíl od plodů) i při zánětech močových cest (jako mírné dezinficiens, močopudný a protizánětlivý prostředek); zevně působí zápar či spíše odvar z borůvkového listí při kožních onemocněních, například i při lupénce.

Plody obsahují třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamín C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, malé množství tuků, mikro- a makroprvky (hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom). Borůvky zlepšují noční vidění a léčí šeroslepost; zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně (jako doplňující prostředek) proti infekcím; prodlužují život, chrání před stařeckou demencí, pomáhají při průjmech a jiných střevních onemocněních; zvyšují množství moči, čímž napomáhají odvodňování a léčbě některých otoků a zánětů močových cest; snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, chrání tělesné buňky proti volným radikálům; prospívají regeneraci sliznic; podporují úsilí obézních o snižování tělesné hmotnost; mají i uklidňující a protistresový účinek. Borůvky včetně čaje z listí zvyšují odolnost vůči radiaci. Borůvka též napomáhá při tlumení nikotinové abstinence, tím, že podporuje tvorbu dopaminu, je velmi vhodným doplňkem při odvykacích kůrách kuřáků.Plod borůvky má unikátní obsah komplexu flavonoidů a antioxidantů, je třeba ale podotknout, že to se týká až plné zralosti plodu.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.) je rostlina z čeledi vřesovcovitých. Plodem této rostliny je brusinka, která dala jméno celé rostlině. Jako další brusnice roste v kyselých, na minerály chudých půdách, konkrétně na svazích kopců a hor jehličnatých lesů, na vřesovištích i rašeliništích v mírném pásu severní polokoule.

Brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně. Průmyslové se používají brusinky i jiné brusnice pěstované, nejčastěji z dovozu. Příkladem je klikva velkoplodá (Oxycoccus macrocarpus), pěstovaná v Severní Americe a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), dovážená například z Polska, které vlastně ani nejsou botanicky pravými brusnicemi. Bobule klikvy má rovněž červenou barvu velikosti přes 1 cm a také se dobře hodí pro pěstování. Čeština často výrazem brusinky stejně jako angličtina cranberries nerozlišuje mezi brusnicí brusinkou, dalšími kyselými brusnicemi a zmíněnou klikvou.

Brusinka se používá do čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem, jako prostředek pomáhající při průjmech, některých nemocech žlučníku i léčbě cukrovky. Extrakty z brusnice se využívaní ve farmaceutickém průmyslu. Přidává se do doplňků stravy určeným na léčbu problémy s močovým ústrojím.

Bez černý (Sambucus nigra) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí.

Lze jej najít na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách, tedy především na místech bohatých na živiny, především dusík, a vlhkých místech.

Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznášejí nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny.

Keř nebo malý strom dorůstající do výšky 3 – 7 m, při ideálních podmínkách až 10 metrů. Borka v mládí bradavičnatá nepříjemně vonící, později vertikálně rozpraskaná, korkovitě měkká. Dřeň větví tzv. bezová duše čistě bílá. Listy lichozpeřené, vstřícné, po pěti uspořádané, jednotlivé lístky vejčitě podlouhlé pilovité 5-10 cm dlouhé. Květy v barvě slonové kosti jsou oboupohlavné s pětičetnou korunou uspořádané v bohatých vrcholičnatých latách nejčastěji členěných pěti hlavními paprsky. Kvete postupně v průběhu zhruba 3 týdnů od května do července v závislosti na místních klimatických podmínkách. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Plody bezu jsou malé, kulaté, lesklé peckovice. Začínají dozrávat koncem srpna.

Zdravotní rizika!

Čerstvé plody se dle některých zde uvedených pramenů nedoporučuje konzumovat, protože mají projímavé účinky; tepelná úprava či sušení škodlivé látky neutralizuje. Květy a plody se vnitřně používají s úspěchem celá staletí k léčebným účelům, k přípravě čajů, vín a likérů. Kůra a listy se v minulosti občas doporučovaly zevně k obkladům při revmatismu a jako protikřečový prostředek. Odvar z listů hubí hmyz. Listy a kůra jsou v některých pramenech uváděny jako poněkud jedovaté; vzhledem k tomu, že obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze doporučit vnitřní užívání listů a kůry. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Podobné příznaky se mohou dostavit i po požití syrových plodů ve větším množství. V zájmu objektivity je třeba dodat, že více zdrojů – jak z historie, tak současných – uvádí mnohé prospěšné a léčebné účinky bezu černého bez závažnějších vedlejších či nepříznivých důsledků.

V potravinářství se používají především bobule – bezinky. Šťáva lisovaná z plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.

Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá výhradně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně. Čaj se musí pečlivě cedit, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici. Díky již zmíněným protizánětlivým účinkům se divizna využívá i zevně, a to jako obklad na případné oděrky, při revmatických bolestech, bércových vředech či hemoroidech. Pro plánovaný sběr se tato statná rostlina pěstuje. Květy (sbírá se pouze žlutá koruna květů, snadno oddělitelná od kalichu) se musí dobře usušit a pečlivě uchovávat, protože jsou velmi náchylné k hnědnutí a plesnivění. Divizna obsahuje zejména saponiny a sliz, malé množství silice, cukry, třísloviny a flavonoidy.


Přírodní antibiotikum Indiánů. Zvyšuje přirozené obrané síly organismu, působí proti chřipkovým a herpetickým virům, působí antibakteriálně. Ničí choroboplodné zárodky, ničí viry, rozšiřuje periferní cévy. Tradičně se používá při hnisavých zánětech vlasových míšků, při septikémie (stav, kdy baktérie se vyskytují v krvi ve shlucích nebo v částečkách krevní sraženiny), kataru horních cest dýchacích, výtoku hnisu, zánětu mandlí.Doporučujeme užívat v období chřipek jako prevenci. Nelze ji předávkovat – v počátcích onemocnění je možno zvýšit dávku.


Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) je léčivá víceletá rostlina pěstovaná jako dvouletá. Roste planě ve Středomoří, kde se užívají listy i plody, dále se s ní setkáme kolem Černého moře, v asijských zemích. Je podobný kopru, plodem je dvounažka s protáhlými nažkami až 1 cm dlouhými, jsou ale i drobnoplodé formy. Mají mít zelenavou až světlehnědou barvu. Plody fenyklu jsou zdraví prospěšným kořením. Mají charakteristickou vůni, lehce štiplavou, nasládlou chuť. Pro někoho i trpká nebo hořká chuť. V Česku se vyskytuje na jižní Moravě.Podporuje vylučování mateřského mléka, podporuje správnou činnost střev, tlumí bolestivé křeče střev a působí proti nadýmání. Vhodný pro kojící matky. Užívá se i na ledvinová onemocnění, na břišní křeče, na kašel a nachlazení.

Rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikající při degenerativních nemocích spojených se stářím. Osvědčila se i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh prokazatelně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při hluchotě způsobené nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům, při chronickém pískání v uších i při chronické závrati.

Působí sedativně (zklidňuje), navozuje pocit spánku, tlumí křeče a snižuje bolesti a horečku. Hořčiny působí na vylučování žaludečních šťáv a podporují trávicí procesy. Látka lupulin tlumí činnost mozkové kůry, zpomaluje srdeční činnost a uvolňuje napětí hladkého svalstva. Chmel se používá při nervové podrážděnosti a nespavosti. Má také protibakteriální účinky. V těhotenství není chmel doporučován.

Má protizánětlivé účinky, dezinfekční účinky, uvolňuje křeče, působí proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující, žlučotvorné účinky. Užívá se zejména při onemocnění zažívací soustavy, při žaludečních a střevních potížích, při zánětech močových cest a průjmech, často při nachlazení. Oblíbený lék proti bolestem hlavy, nemocem jater, ledvin, močového měchýře a nepravidelné menstruaci. Je nenahraditelný v dětském lékařství

To je čínské tajemství dlouhověkosti. Godži podporujíce dlouhověkost, vitalitu a sexuální potenci. Působí proti rakovinovým buňkám, odstraňují volné radikály, posilují imunitní systém, posilují játra a ledviny, vyživují krev, zlepšují zrakovou ostrost, pomáhají při impotenci, využívají se při léčbě lupénky, snižují krevní tlak, mají afrodiziakální vlastnosti, zlepšují paměť.Obsahují 18 druhů aminokyselin, 21 stopových prvků, jsou nejbohatším zdrojem karotenoidů , obsahují vitamíny C, B1, B2, B6 a E. Zlepšují činnost střev a metabolismus tuků, příznivě působí na menstruační cyklus, pomáhají při podrážděnosti a nervozitě. Omezují bolest hlavy, snižují cholesterol, zlepšují pevnost nehtů, zánět spojivek, rozmazané a slabé vidění, světloplachost a šeroslepost.

Grepové semínko je vynikajícím zdrojem vitamínu C, kyseliny listové, železa, draslíku a vápníku. Nejvýznamnější jsou však zejména bioflavonoidy. tyto látky mají silné antivirové, antimikrobiální a protiplísňové účinky, kterých se v přírodní medicíně používá jako přírodní antibiotika, navíc velice šetrného k střevní mikroflóře. Grepová jádra jsou také výborným antioxsidantem. Extrakt je skvělý při léčbě gynekologických infekcí, způsobených kvasinkou Candida albicans. , ničí spolehlivě zlatého stafylokoka, chrání žaludeční sliznice a zažívací trakt.

Přírodní zdroj vitamínu C a přírodních rostlinných barviv – anthokyanů, tlumí křeče střev, působí antibakteriálně, močopudně. Podporuje tvorbu a vylučování žluči v játrech. Dále snižuje krevní tlak a podporuje trávení, Snižuje hladinu cholesterolu a omezuje usazování tuku v tepnách. Má i mírně projímavý účinek. Spolehlivě snižuje horečku.

Používá se při žlučníkových chorobách nebo slabosti, střevních obtížích, zánětu průdušek, dýchavičnosti, kašli a proti nechutenství a k upravení zažívání. Uvolňuje nervovou soustavu a zrychlenou činnost srdce. Doporučován při obtížích spojených s klimakteriem.

Uvolňuje hleny a upravuje stolici. Užívá se jako hojivý prostředek. Užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním, při chronickém kataru průdušek, kašli,černém kašli, plicním astmatu, tuberkulóze plic, při poruchách trávení provázeném zácpou, zahlenění plic, zahlenění žaludku, zahlenění střev. Čistí krev, čistí plíce, čistí žaludek. Užívá se při zánětu ledvin, močového měchýře, při hemeroidech, chrlení krve, krvavém močení.

Působí proti chudokrevnosti, jako antirevmatikum, protizánětlivě a urychluje hojení ran. Účinkuje jako kardiotonikum, při cukrovce, protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin. Podporuje tvorbu mateřského mléka.

Levandule (Lavandula) je rod rostlin patřící do čeledě hluchavkovité (Lamiaceae), obsahující 20–40 druhů. Jsou to obvykle polokeře, někdy jen vytrvalé byliny a kvetou modrým, bílým nebo růžovým květem. Rod je znám především pro svou nezaměnitelnou vůni. Bývají často pěstovány v kultuře, v českých podmínkách se nejčastěji pěstuje druh levandule úzkolistá, známá též jako levandule lékařská (Lavandula angustifolia)Působí jako sedativum a spasmolitikum. Pije se pro zklidnění nervů, při bušení srdce, předrážděnosti, migréně, závratích a nespavosti. Tlumí kolikové bolesti, podporuje trávení a zvyšuje tvorbu žluče. Působí při střevním nadýmání, při průjmech Používá se i při bolestivé menstruaci.

Snižuje riziko vzniku řady onemocnění. Používá se jako potopudný prostředek při nachlazení, zánětech horních dýchacích cest a horečce. Zvyšuje vylučování moči a žaludečních šťáv a zlepšuje trávení.

Užívá se při bolestivých křečích trávicího traktu a nadýmání, při nemocech žaludku nervového původu, kolikách, při nedostatečném vylučování žluči, žlučových kaméncích, jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu. Dále při dávení, křečích, zápachu z úst, při ekzémech.

Celkově uklidňuje, zvlášť trávící trakt, zvyšuje sekreci žluči, pomáhá při nespavosti. V malých dávkách uklidňuje trávicí trakt, zvyšuje sekreci žluči, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep a snižuje krevní tlak. Užívá se při nadýmání, lehkých střevních katarech, žaludečních katarech. Uklidňuje při bušení srdce, srdečních neurózách, nespavosti, poruchách vyšší nervové činnosti (psychoneuróza), při kolikách, křečích břišních orgánů, křečích pánevních orgánů, migréně, hysterii, kožních vyrážkách. Povzbuzuje krevní oběh.

Působí uvolňování hlenů a usnadňují odkašlávání. Při onemocnění a zánětech horních cest dýchacích, rozedmě plicní a při akutní a chronické bronchitidě. Květ prvosenky je používán při nespavosti, nervové vzrušivosti, hysterii a depresích spojených s nepokojem a podrážděností.

Je používán jako prevence proti infekcím, zlepšuje zrak, tlumí vývoj sklerotických změn v organizmu a zpomalují stárnutí. Je zdrojem množství vitaminů A, C, E, beta-karotenu, antioxidantů, minerálních látek, aminokyselin a mastných kyselin. Rakytníkový olej má silné regenerační účinky.

Obsahuje celkem asi 9 antivirových látek, které omezují množení virů a má příznivý vliv na posílení těla při astmatu, chřipce, rýmě a nachlazení. Má antioxidační účinek. Užívá se při bronchitidě, TBC a jiných plicních potížích. Zastavuje průjem, nadměrně silnou menstruaci, zlepšuje potíže trávicího ústrojí, a pozitivně působí při nespavosti. Napomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu, optimální složení střevní mikroflóry a harmonizuje centrální nervový systém. Má i afrodiziakální účinky. Má také zklidnňující, antidepresivní a antiseptické účinky, posiluje krevní oběh, srdce, játra a detoxikuje organismus.

Řepík obsahuje velké množství tříslovin, favonoidů a hořčin, také kyselinu křemičitou, silice a vitamín C. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, působí příznivě na cévní stěnu a potlačují celkovou i lokální zánětlivou reakci, působí příznivě při mnoha zánětlivých onemocněních močových cest a ovlivňuje činnost žlučníku, jater a ledvin. Chutná nahořkle. Jsou doporučovány dva šálky čaje na den.

Povzbuzuje nervovou soustavu, stimuluje činnost srdce a dýchání. Velmi významnou vlastností je zvýšení ostrosti zraku zejména při noční jízdě. Zlepšuje paměť a snižuje psychickou únavu – vhodné pro studenty. Snižuje potřebu jíst. Používá se při léčbě impotence. Je vhodná při nízkém krevním tlaku, pozitivně působí při neplodnosti. Nevhodné při epilepsii.

Uvolňuje křeče, zlepšuje odchod plynů při nadýmaní a chuť k jídlu. Zabraňuje pocení. Působí proti parazitům . Třísloviny v ní obsažené zaručují i stahující účinek. Díky dezinfekčním a antibiotickým účinkům ji lze použít i jako prostředek proti nachlazení, kašli a chřipce. Příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů, což je výhodné u pacientů s cukrovkou.

Jedna z nejlepších očistných a dezinfekčních bylin jak v oblasti trávení tak vylučování. Působí protizánětlivě. Rovněž napomáhá regeneraci. Užívá se jako prostředek proti pocení, zejména nervového původu, např. při nočním pocení v období klimakteria. Doporučována při chorobách jater a žlučníku.

Významný zdroj vitaminu C, provitaminu A a vitamínů skupiny B. Obsahuje karoteny, z nichž si organismus dokáže vyrobit vitamin A, dále některé z vitamínů B, vitamín P, K a kyselinu nikotinovou. Podporuje hojivé procesy, zlepšuje metabolismus zvyšuje obranyschopnost organismu..

Tlumí podráždění sliznice, zejména pak v dutině ústní, v žaludku, ve střevech a v dýchacích cestách, takže se užívá např. při bronchiálním zánětu nebo chronickém zánětu žaludku a střev. Protože její působení je mírné, hodí se výborně pro léčení dětí či starých lidí. Topolovka působí zároveň mírně projímavě a dovede vyvolat pozastavenou menstruaci nebo slabou menstruaci zesílit.

Trnka obecná (Prunus spinosa) neboli slivoň trnka, někdy slivoň trnitá, je listnatý keř, řidčeji malý strom, pocházející z Evropy, Asie a severní Afriky. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae).

Používá se proti bolestem žaludku, ledvin, močového měchýře a při nechutenství; dále při krvácení z nosu. Užívá se i při žaludeční slabosti.

Užívá se při nervových obtížích všeho druhu, při nepokojném spánku, hysterických záchvatech a depresi. Při zraněních po úderech jakož i při následcích namožení svalů. Je výborným prostředkem proti průjmu. Podporuje vývin ženských orgánů. Pomáhá vyléčit nepravidelnosti periody. Působí antibioticky, čistí krev, má účinky protizánětlivé, dobře působí na ekzémy, odstraňuje otoky, pomáhá při chorobách plic, slinivky břišní i jater, léčí žaludek a dvanácterník (vředy, žaludeční neurózu). Působí sedativně. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření.

Mírní křečovitý kašel, uvolňuje hleny, působí desinfekčně při zánětu průdušek a při poruchách trávícího traktu. Je to jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Obsahuje poměrně velké množství účinných látek (silice, třísloviny, hořčiny, flavony).

Yzop lékařský patří do čeledi Lamiaceae – hluchavkovité. Přirozeně se vyskytuje v zemích ležících kolem Středozemního moře, ale divoce rostoucí rostliny najdeme i v teplejších oblastech Severní Ameriky a ve střední nebo západní Evropě. Okrasný kultivar ‘Rosa’ vytváří rozvětvený polokeř, který dorůstá do 30 cm výšky. Má aromatické, šedo-zelené, čárkovitě kopinaté listy. Kvete od června do července růžovými trubkovitými květy, které jsou uspořádány v klasovitých květenství. Rostlina je ceněna nejen pro svůj vzhled, ale i pro výrazné aroma. Pomáhá při chronickém bronchiálním zánětu, astmatu, kašli, nadýmání, chronickém střevním kataru, působí proti pocení.

Působí proti nevolnosti, zvracení, kinetóze, nachlazení, dráždivému kašli s velkým množstvím hlenu, střevní infekci. Mírně stimuluje srdeční činnost, mírně snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Také působí při kašli, slabých zánětech. Pomáhá při nevolnostech způsobených pohybem, chemoterapií a ranních nevolnostech. Dále pomůže při bolestech hlavy a působí také jako účinné afrodisiakum.

Čajovník čínský (Camellia sinensis či též Thea sinensis) je stálezelená kulturní rostlina z rodu čajovník (Camellia), původem z jižní a jihovýchodní Číny a přilehlých území Vietnamu, Laosu, Barmy a Indie. Rostlina se pěstuje jako keř nebo strom na plantážích v tropických a subtropických oblastech v různých nadmořských výškách (až nad 2000 m) po celém světě. Sušená a tzv. fermentovaná, různými způsoby upravovaná poupata (tipsy) a listy této rostliny se využívají hlavně k přípravě nápojů – čaje. Z větviček se v Japonsku připravuje speciální druh hořkého čaje nazývaný kukiča. Obsahuje velmi silné antioxidanty. Užívá se jako prevence rakoviny a srdečních onemocnění. Zlepšuje trávení a zmírňuje žaludeční obtíže. Působí blahodárně na centrální nervovou soustavu. Zlepšuje soustředění, zklidňuje spánek. Má antistresové účinky. Působí protizánětlivě. Snižuje krevní tlak. Zvyšuje termogenezi a oxidaci tuků a pomáhá tak při redukci tuku.

Zlepšuje hojení ozářených a zanícených tkání, zlepšuje stav při anemiích, diabetu, zánětu žaludeční sliznice, neurastenii, pohlavní impotenci a mužské neplodnosti, zlepšuje chuť k jídlu, odstraňuje žaludeční nevolnost, uplatňuje se jako pomocný prostředek při léčbě některých typů nádorového bujení, při zánětech střev, průjmech, křečích, revmatizmu a bolestech hlavy. Zlepšuje duševní pochody (koncentraci, paměť, duševní pracovní výkonnost) a životní elán, výrazně zpomaluje stárnutí tkání, stimuluje imunitní funkce, zvyšuje fyzickou a sportovní výkonnost, zlepšuje stavy depresí, strachu.

Je zvolena s ohledem na výskyt podzimních chřipek a respiratorních onemocnění. Pomáhá při nemocích dýchacích cest, při chronickém bronchiálním zánětu, kataru průdušek, astmatu, kašli, zahlenění. Rovněž pomáhá při poruchách trávícího traktu a nadýmání

Lahodný hřejivý nápoj působí při nevolnosti, zvracení, kinetóze, při průjmových onemocněních, revmatismu, nachlazení, dráždivému kašli s velkým množstvím hlenu, střevní infekci, vysoké hladině cholesterolu v krvi.

Směs bylin na regeneraci kloubů s glukosaminem a chondroitinem s přesličkou, konopicí, rdesnem ptačím, bršlicí kozí nohou Glukosamin je důležitá stavební součást tělních tkání, kloubních obalů, vazů a chrupavek. Chondroitin je přírodní substance obsažená v chrupavce. Jeho nedostatek vyvolává suchost a bolest kloubů. Obě tyto látky v součinnosti pomáhají chránit a regenerovat poškozené chrupavky, opotřebované klouby, zmírňují bolesti kloubů a páteře, používá se jako podpůrná léčby nádorových onemocnění a osteoporózy (tzv. řídnutí kostí), působí protizánětlivě, při léčbě artritidy, revmatizmu a dny, jako prevence poškození kloubů, výrazně snižuje procento svalových zranění. Bylinné extrakty z přesličky rolní, konopice a rdesna ptačího jsou zvoleny pro vysoký obsah volné kyseliny křemičité, která snadno proniká do sliznic a napomáhá při procesech hojení. Působí diureticky, což napomáhá vylučování zplodin látkové výměny. Extrakt z bršlice kozí nohy zvyšuje vylučování solí kyseliny močové, což působí při dně a revmatismu.

Směs bylin pro ženy v přechodu Vyvážená bylinná směs ve formě sirupu spojuje lahodnou chuť a vynikající všestranné účinky. Je navržena zejména pro potíže spojené s menopauzou. Bylinný sirup celkově zklidňuje organismus, mírní návaly horka, noční pocení, nespavost, úzkost a deprese, podrážděnost, změny nálad. Přispívá ke snižování krevního tlaku a bušení srdce. Posiluje imunitu a přispívá k regeneraci organismu. Zlepšuje paměť. Upravuje obsah cholesterolu v krvi.

Směs bylin na podporu imunity: Třapatka nachová (echinacea purpurea) zvyšuje přirozené obrané síly organismu, působí proti chřipkovým a herpetickým virům, působí antibakteriálně. Sibiřský ženšen (Eleutherococcus senticosus) zvyšuje nespecifickou odolnost organizmu vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Ženšen pravý (Panax ginseng) Je užíván za účelem zlepšení životní síly, koncentrace mysli, zlepšení hojení, odolnosti vůči stresu a pro zpomalení příznaků procesu stárnutí organismu. Aralia mandžuská (Aralia mandshurica) účinky jako stimulátoru centrální nervové soustavy, při léčbě neurastenie a dalších psychických poruch. Používá se však i při impotenci a psychické i fyzické únavě. Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis) zvyšuje přirozenou imunitu organizmu a odolnost proti infekcím. Má silný antioxidační účinek při likvidací volných radikálů. Klanopraška čínská (Schizandra chinensis) příznivě ovlivňuje činnost centrální nervové soustavy, je vhodná při nízkém krevním tlaku, zlepšuje ostrost zraku, pozitivně působí při neplodnosti.

Směs bylin na podporu kojení: Účinné látky bylinek obsažených v sirupu působí nejen na tvorbu mateřského mléka, ale přecházející do mateřského mléka příznivě působí na zažívání kojence. Jestřabina lékařská podporuje tvorbu a vylučování mléka, zbavuje tělo přebytečných tekutin a příznivě ovlivňuje látkovou výměnu Anýz, Fenykl, Kmín, Pískavice působí proti nadýmání, zvyšují sekreci mléka, zlepšují trávení Bazalka – zvyšuje žaludeční činnost, zklidňuje. Je vhodná i při nespavosti, migréně, vyčerpanosti či depresí. Podporuje tvorbu mateřského mléka. Meduňka – celkově uklidňuje, zvlášť trávící trakt, zvyšuje sekreci žluči, pomáhá při nespavosti. Ibišek tlumí křeče, dodává sirupu lahodnou chuť, vůni a barvu.